KDO JE TO NEMOCNIČNÍ KAPLAN?

Člověk pověřený svou církví k duchovní službě ve zdravotnictví nebo sociálních službách, který...

• naslouchá
• snaží se povzbudit
• pomáhá najít naději v nemoci
• pomáhá najít smysl života
• snaží se dodat odvahy
• přináší duchovní útěchu
• pomáhá zprostředkovat usmíření

při tom všem plně respektuje přání pacienta

Nemocniční kaplan je člověk pro člověka.

Naše poslání je založeno na respektu k existenciálním a duchovním potřebám každého člověka.

Nemocniční kaplan přijímá člověka takového, jaký je, nehodnotí.
Doprovází jeho životním příběhem s empatií a úctou.

Nemocniční kaplan je pro všechny, kteří mají potřebu duchovní podpory, bez ohledu na jejich vyznání nebo víru.
Jeho role spočívá v setkání, přítomnosti, naslouchání a rozhovoru s člověkem. 

Proč je nemocniční kaplan důležitý?

Duchovní potřeby má každý člověk. Mnozí lidé si je uvědomují až v době nemoci, kdy jim na mysl přicházejí otázky typu: Proč? Proč jsem onemocněl? Proč zrovna já? Co se mnou bude? A co bude s mou rodinou? Jak dlouho budu nemocný? Uzdravím se? Má život s nemocí smysl? Nemocniční kaplan může

• pomoci v hledání odpovědí na tyto a další otázky, které člověka zneklidňují
• být partnerem v rozhovoru i společníkem v tichu
• podpořit rozhodnutí pacienta o dalším směřování léčby a nést důsledky, které z toho vyplývají
• přispět k udržení nebo zlepšení kvality života pacienta

Kdo se může stát nemocničním kaplanem?

Nemocničním kaplanem se může stát osoba, která

• má teologické vzdělání (Bc.) nebo v oblasti sociální práce, filozofie, neučitelské pedagogiky (Bc.) + teologické (Mgr.)
• absolvovala kurz "Nemocniční kaplan"
• obdržela pověření ze strany církve

... od našich pacientů ...

Dobrý den, stáří!

Dobrý den, sestro stáří! Ach, viděla jsem Tě přicházet z daleka a nepodala jsem Ti ruku. Dlouho jsem Tě nevlídně pozorovala. Zdála ses mi škaredá, nešťastná, jako kdybys stále nosila smutek a jako bys táhla za sebou pytel bídy, hořkých dnů, samoty, zchátralosti. Ne, nechtěla jsem, aby ses ke mně přiblížila! Ty však stojíš těsně vedle, dotýkáš se mne. Musím si asi zvyknout na tvou společnost, protože už mne nikdy neopustíš. Sbohem mládí! A navždycky! Budeš zabírat stále více místa v mém životě, a proto s proměnou svého srdce, volám teď na Tebe ve vší upřímnosti: "Sestro moje", teď když Tě vidím zblízka, objevuji Tvůj půvab, máš zkušenosti a všechno, jak má být, dáváš věcem opravdový význam a milost, osvobozuješ od strojenosti, zbytečnosti, pýchy a vnášíš mě do pravdy. Mé tělo chátrá, má duše je však lehčí, aby se mohla lépe vznést. Sestro stáří, přijímám Tě a mám Tě ráda, protože jsem díky Tobě volnější a pomalu se přibližuji k Bohu. (paní G., 85 let)

Zamyšlení

Život je dar. Den každý, který Ti život dal, vezmi vděčně, na světě nejsme věčně. Život je velký dar. O přátelství a lásce sníš a možná dožiješ se zrady. Pro lék si jdi zas k lidem blíž, jen neutíkej z řady. Jen zbabělý si sedne do koutečku při první prohře v životě. A za životem dělá tečku, hořkne ve své samotě. Vždycky máš pro co žít, i když jsi mnohé ztratil. Vždy se má za co člověk bít, co druhým štěstí vrátí. (pacientka M. P.)